Během karantény bylo tolik času, že jsem prostřídal asi tři auta a měl jsem čas na nich dělat blbosti a jezdit. Přišla žlutá s13 (budiž jí stance lehký), pak sedan 323i (fakechaser), což byla pecka auto a ve finále jsem pořídil i svoje nejoblíběnější BMW – compact gruz z Polska s M60B30.
Od března ale už všechno díky bohu jede, práce je hodně ale spíš doháníme ten rok zavřenýho provozu a vyházenejch peněz na to abysme přežili. Díky tomu ale už neni moc čas na auta a ježdění. Byl jsem jednou na Sosnový s Martinem Semerádem a pak se snad jen dvakrát/třikrát projet s klukama z Rice – je to bída.
Takže jsem teď rád za každej večer, co si do auta vůbec sednu a jdem se projet. Byl jsem šťastnej i za výlet, co jsme jeli do polska na Shotsu Drift jen jako diváci, že jsem si na to vůbec našel čas.
Úterní večer byl proto super. Dobrý bylo, že se přidal i pan Vít aka Somalish a máme z toho i libový fotky. Super mít tyhle večery nějak zachycený, jednou o tom budu vyprávět svejm dětem u krbu, jak sem musel kopat do spojky aby ta B30 vůbec trochu jela.
Madish tomu s Markem dává nesmyslně, na to že si jede byznys pohodičku, automat a pak s tim dělá psí kusy (žádná narážka na to, že je vietnamec) a děsí obrubníky. Tenhle večer se žádný touge nejelo, spíš pohoda na místech co známe ale i tak jsem byl po návratu večer spokojenej a rád že to nikdo nezničil.
Věřim ale, že přicházejí lepší časy. Dissile je na zimu ready a doufám, že se takhle dostanu aspoň párkrát do měsíce jezdit a užívat tyhle naše shitboxy. A až začne padat, rád bych se vydal i dál z Prahy na pořádný kopce. Jizerky, Liberec a tyhle naše golden touge. Takže budu rád za local people a průvodce. Piss a lásku, snad se polepšim a nebude to tu jen o kávě na áčku.
