Touge za 24 hodin

Touge za 24 hodin

Po ježdění s klukama z Brna jsem byl host nahypenej. Ohlasy na blog byly taky super a do toho mi Petr napsal, že má narozky o víkendu a jel by se klouzat aspoň na letiště.

Pryč z Prahy!

Madish ale jezdí každej víkend na hranice za Mostem makat, tak mě napadlo že by bylo perfektní to spojit a konečně se vydat s autama i do hor! Nějak se to dalo do kupy, našel jsem nějaký starý nazutý pneu, protože jsem kvůli kavárně neměl čas ani přezout, a odjezd se naplánoval na sobotu v 18:00 z Prahy.

Naše sypací sestava

Sraz u MC donalda kde se jsem se sešli ve složení žlutá s13 (CA18DET), RHD e46 328i a červenej e36 328i sedan + doprovodná e39, ze které bylo v plánu natáčet z kufru. Kvalitní a zdravá véča a jelo se 1h40 min podle Waze směr Krušné Hory. Už jen cesta po dálnici v s13 se zavářkou byla bída. Bez rádia a telefon co hrál na sedačce byl slyšet třeba jednou za 15 minut, když sem jel z kopce.

Pražáci na horách

Když jsme byli cca 30 minut od cíle, objevily se kopce a celkem slušný zatáčky…a taky sníh vedle silnice! Což pro nás byl trošku šok, vzhledem k tomu, že já měl vzadu sjeté letní pneu a Petr na e46 komplet letní pneu na 18 kolech. O to víc nás překvapila poslední odbočka asi 10 km od cíle, kde byla neudržovaná cesta s vyjetejma kolejema ve sněhu.

Ale dobrodružství musí bejt, tak sme to po 10 minutách rozhodování a přemýšlení o otočení se do Litvínova (cca 45 minut navíc) hecli. Bylo už 9 hodin a my se chtěli začít připravovat na ježdění, takže vrátit se nepřicházelo v úvahu… Teda aspoň dokud byly alespoň vyjetý koleje a ne cca 30cm sněhu, kde už silnice nebyla ani vidět. To s drift autama nechceš, ani kdybys jel na hřebech, kor na letních pneu. Takže asi 1,5 km couvání zpět, protože se nebylo ani kde otočit. Já sem se ještě trochu zahrabal, ale naštěstí pár popostrčení a klouzalo se doslova dál. Tak jako tak se jelo zpátky a objíždělo se to po udržovanejch silnicích.

Konečně jdeme jezdit

Dojeli jsme do cíle, kde se zároveň i přespávalo a začli vykládat auta, pneu a připravovali jsme se k přezutí. Tady už na nás čekal Madish aka touge průvodce a okolo půlnoci jsme byli na cestě, kam bylo v plánu jet. Silnice byla suchá, zatáčky celkem dlouhý a já moc nevěděl jak se mi bude chovat auto. Jezdil jsem proto jako poslední, protože sem se s13 dost pral.

První jezdila e39 s otevřenym oknem kufru, ze kterýho koukal Madish s kamerou v ruce. Natáčel jak se na něj lepí střídavě e46 nebo e36, který sypaly nesmyl. Jezdilo se nahoru i dolu asi do 2 hodin do rána. Pak jsme zakempili v asi nejlepší zatáčce z celýho touge a ještě začalo trochu pršet.

Svodidla prej vrací do hry

Já jsem to narval při pokusu o bok z kopce do svodidel. Dost podobně jako na Áčku ale na druhou stranu, takže mi teď missile šilhá jak opravdovej postiž. A taky vidim úplnou piču, protože to svítí křížem na veverky, ale před sebou mám prostě tmu. Každopádně po tomhle jsem si řekl, že budu jezdit jen tuhle pěknou vracečku a taky jen nahoru. Celkem jsem se s tim sžil, nahrál si aspoň pár videí a udělal několik fotek… a taky mi to zlepšilo trochu náladu, protože s Advanem jsem si už celkem slušně zajezdil a dala se jet i pila. V #s13missile sem byl rád když sem nenaboural a to sem nemusel ani sypat, prostě bída.

Já a Aleš neumíme řídit

Fotilo se a natáčelo, střídaly se auta a mě trochu potěšilo že ani ostatním se s13 neřídí úplně ok. Petr i Anton potvrdili, že na suchu to musí bejt nonstop v otáčkách. Jinak se auto ihned srovnává a jede prostě ven (což se mi už dvakrát stalo a vracel jsem se do hry).

Na závěr společná touge fotka v zatáčce, natož jel okolo mercedes, zastavil a z něj se ozvalo: “Jezdí s váma Sergej?”. Takže mega smích, srandičky, že nejezdí, ale taky se bouraj svodidla atd. Kluci z SidewaysDriveTeam jeli zpátky do Prahy a my si šli otevřít šáňo do penzionu, popřát Petrovi k narozkám a koukat na píčoviny. Vrchol bylo “EEH” video od Choseho, kdy to Aleš narval v japonsku do zdi…U toho jsme vydrželi fakt dlouho a usínali pak všichni s mega úsměvem.

Fun, fun, fun

Další den ráno pršelo, a tak jsme jeli na takovou odbočku do slepé uličky kousek od penzionu, abychom něco nafotili a natočili i za světla. Tam jsem si s nissanem zpravil dost náladu, protože to fungovalo na mokru krásně. Menší tandemíky, super výhled a mokro, prostě ideální podmínky a spousta srandy. Takhle jsme jezdili asi 2 hodiny, vymýšleli kraviny, gopra, a prostě si užívali top prostředí, silnici i přírodu.

Takhle jsem si to přesně představoval, jezdilo se v klidu, bez obav z policie, nebo že někoho otravujem. Krásnej vzduch, mokrá široká silnice, příjemný svodidla takže to člověk nemohl nikam moc poslat. Tohle mě mega bavilo a máme spoustu materiálu, o kterej se s váma určitě podělíme.

Top výlet a narozky

Pedrovi narozky dopadly ve finále výborně. Žádnej velkej crash, spoustu ježdění a určitě takovejhle Ricedelivery trip uděláme ještě několikrát, protože to bylo fakt suprově strávenejch 24 hodin. Moc se nespalo, hodně jezdilo, kecalo a fotilo a prostě jsme si to parádně užili.

Reislieferung – Das Touge-Projekt