Devět let s 200sx s13

Devět let s 200sx s13

Už je to devět let, co jsem si pořídil (jako svoje první auto) v 18 letech vysněnýho Nissana 200sx s13 s klasickým CA18DET.

V tu dobu sem o autech nic nevěděl (ikdyž to se moc nezměnilo), přečetl si na 200sx foru nějakou historii auta a že je to super kousek, tak sem ho pořídil (na půlku sem si našetřit/půlku mi doplatili rodiče, kterou sem si pak odmakal s lopatou na stavbě v jejich stavební firmě) a hlavně v tý době ještě za normální prachy.

Když to vezmu od začátku, přivezl sem pak auto do Dorifto Garage v Horoměřicích na výměnu chladiče za větší. Tam auto hned poznali, změřili se komprese a bylo mi řečeno že klepe na spodku = motor musí jít na GO. Já sem poznal v tý době velký kulový. Pro mě to byla kára s náhonem na zadek z japan videí, mrkačkama a blow off ventilem co dělal neskutečněj bordel.

Do auta sem za devěl let nasypal neskutečný prachy, spoustu trápení a promrhanýho času ale o tom asi jindy. Poslední dva roky mi stálo na chatě v garáži (neměl jsem moc čas kvůli podnikání, dodělával sem vysokou školu a přestěhoval jsem se do bytu v rušný části Prahy, takže sem neměl kde).

Letos jsem se rozhodl auto konečně přivézt, sehnal jsem si placené stání a začal káru připravovat na stk.. (haha). Vyměnil jsem vodní pumpu a při cestě ze servisu auto jelo úplně nahovno, nešel vytočit přes 4 tisíce a pod plynem jel udušeně. Skoro už jsem zapoměl, jak rychle se na starejch nissanech s turbo motorem může něco posrat!

Přijel sem s tim domu, sednul nasranej k PC a začal hledat co to je a obepisovat kamarády co se v autech vrtaj. Nejvíc padlo podezření na hejbnutej předstih nebo špatný rozvody. Další den sem jel hned ráno k Péťovi a zjistili jsme že rozvody přeskočili o jeden zub. Naštěstí mi Petr s bráchou pomohli a někdy po obědě jsem jel už silvií do haly na trénink. A všechno fungovalo jak má.

Celou cestu jsem o tom přemýšlel, že je to prostě devět let nahoru a dolu. Chvilku je člově v euforii, jak je to nejlepší zážitek řídit starou benzínovou 1.8 s turbem a něco mezi 250 a 300 koňma a že neni lepší pocit. Ale o pár minut později se může stát, že auto nejede, řešíte nějakej problém a máte chuť se na to celý vysrat a koupit si něco novýho, s čim “nejsou” tolik problémy.

No a proto si myslim že je to auto fakt skvělý, ikdyž je to dost náročná cesta. Kdo by chtěl jen jezdit, nic neřešit a bejt v klidu? Já takovej styl života asi fakt nemám…a neměnil bych. Celej život překonávám překážky, ať už v parkouru kde je i vyhledávám, s autama nebo v osobním životě. A každá zdolaná překážka vás prostě posune zas dál. Proto je tohle moje první auto, který mám v plánu si nechat celej život…

…ikdyž bude funkční jen tak třetinu času